Tento závod jsme za krásného slunečného počasí absolvovali v podstatě ve dvou, ostatní kolegové měli z různých důvodů na tento víkend jiné plány.
Již během jarního 2. subregionálu jsme pozorovali, že rotátor od hlavní antény 4×19 el. na 70 cm má problém s indikací směru natočení. Padlo tedy rozhodnutí, že ho při nejbližší vhodné příležitosti vyměníme za jiný a ten původní bude v klidu doma opraven. Ne úplně překvapivě se věci vyvinuly tak, že nejbližší vhodnou příležitostí se ukázalo být až sobotní dopoledne před tímto závodem. Pomocnou ruku naštěstí přiložil Václav OK6RA a tak tato kratochvíle mohla proběhnout paralelně s přípravou ostatní technologie a nezpůsobila žádné zpoždění.

Kromě Václava se přípravy zúčastnil i Tomáš OK1IC. Díky jejich pomoci jsme poměrně rychle zvládli i instalaci paraboly na 23+13 cm. Poté nás pánové opustili a na vlastní závod jsme zůstali ve složení OK1VOX a OK1DSZ sami.
Po zralé úvaze jsme s ohledem na počet pracovníků usoudili, že to nebudeme komplikovat a na 70 cm si vystačíme pouze s jedním systémem a nebudeme připojovat fixní stacky. V boudě byly tedy připraveny dvě pracoviště – na 70 cm Yaesu FTDX10 s HM jednotkou krystalových filtrů, HM transvertorem OK1VOX a HM LDMOS PA cca 250 W do 4×19 el. yagi, na 23+13 cm potom SunSDR2DX + 2x HM transvertor OK1DSZ a 2x LDMOS PA cca 80 resp. 100 W. Anténa na 23/13 cm je parabola 1.8 m s dvoupásmovým ozařovačem dle OM6AA. S výjimkou nějakých drobných přehmatů bylo vše funkční již dost dlouho před začátkem závodu. Zhruba v té době se také ukázalo, že při odjezdu na kopec došlo k určité nekázni v oblasti PHM hospodářství. Během obvyklé zastávky na pumpě jsme sice natankovali plný kanystr, ale již nedošlo k naplnění nádrže centrály. Tím pádem bylo jasné, že až do konce nevystačíme.
Ještě před zahájením závodu nastal první střet s přírodou. Ukázalo se, že v podbití stropu lůžkové části boudy se nám usídlili sršni. Sice s sebou zpravidla vozíme výbavu na případnou návštěvu vos, ale tohle je přece jen trochu jiná liga. Nějak jsme si nedovedli představit jít spát pod sršní hnízdo. Shodou okolností probíhala v areálu hned vedle nás jakási akce hasičů. Došlo tedy na konzultaci stran možného odborného „vyřešení“ problému, ale ukázalo se, že tudy cesta nevede – tento typ hmyzu je chráněný a protože nejsme školka nebo nějaké jiné podobné zařízení, tak z toho nic nebude. Pomohli jsme si tedy sami, ale padly na to skoro všechny zásoby bojových látek.
Na 70 cm závodil výhradně Jan OK1VOX. Když se ukázalo že na to bude sám, tak se do toho „obul“ s plnou parádou a závodil jako za mlada. Akorát byl poněkud limitován nemožností dělat CW spojení. I tak se ale podařila řada pěkných spojení, až překvapivě i takových, které jsme jindy dělali trochu na hraně provozem CW. Samozřejmě důsledkem absence tohoto druhu provozu je nižší počet spojení a zejména poněkud nižší průměr, takže celkový výsledek je takový jaký je, ale vzhledem k okolnostem ho lze považovat za velmi slušný.

Na 23/13 cm vše probíhalo standardně. HW pracoval bez poruch navzdory tomu, že celý rok ležel v garáži ve stavu, v jakém jsme ho před rokem ze stejného závodu přivezli. Na těchto pásmech se projevuje nižší výška antény nad terénem, do některých směrů má výhled omezený neustále dorůstajícími stromy, směrem na jih a zejména na jihozápad i terénním profilem. To nás bohužel limituje směrem do S5 a I, kde se sice horko těžko daří udělat IQ1KW, ale jiné stanice jsou téměř bez šance – proběhlo několik pokusů s IZ0CLS/6, sice jsme se s pomocí letadel nějak trochu navzájem i slyšeli, ale zkompletovat spojení se nepodařilo. Překvapivě snadno se tentokrát podařil alespoň I4CIV. Takže na 23 cm byl dosažen asi náš standardní výsledek. Na 13 cm se tentokrát dařilo přetahovat hodně DL stanic z 23 cm, takže navzdory absenci několika delších spojení do 9A či PA, které jindy děláme, se podařilo dosáhnout našeho nejlepšího výsledku na tomto pásmu.

Během večera, po zatopení a vyhřátí místnosti, došlo k dalšímu střetu s přírodou – z podbití stropu se vyrojila spousta mušek, které zaplnily celou místnost takovým způsobem, že to vypadalo jako v úle. Pokusy o chemické útoky se ukázaly být skoro neúčinné – zdálo se, že se v prostoru množí geometrickou řadou. Kromě tepla je lákalo i světlo. Učinili jsme tedy pokus vylákat je vynesením světla ven. Sice se to moc neprojevilo, ale tento pokus umožnil pořídit zajímavé noční fotografie anténních systémů. Přítrž tomuto reji nakonec udělalo nejspíše vyvětrání operátorské místnosti a vypnutí topení.

Po odletu posledních mušek se situace normalizovala a až do rána se již nic zvláštního nestalo. I v neděli jsme si, zejména během pravidelných kontrol stavu PHM v nádrži centrály, užívali krásného počasí. Benzín nakonec ubýval pomaleji než jsme čekali a tak jsme usoudili, že to nebudeme hrotit a prostě pojedeme dokud nedojde s tím, že budeme doma alespoň o trochu dříve. Tak se také stalo, provoz jsme ukončili necelou hodinu před koncem, ale asi jsme již o nic zásadního nepřišli. Při balení opět pomohl Tomáš OK1IC, za což mu tímto děkujeme.
Dosažené výsledky jsou k vidění na https://vkvzavody.crk.cz/.
Mapy spojení jsou zde:
70 cm: https://vkvzavody.crk.cz/stat_map.php?id_round=106&log=180
23 cm: https://vkvzavody.crk.cz/stat_map.php?id_round=106&log=184
13 cm: https://vkvzavody.crk.cz/stat_map.php?id_round=106&log=182

















